BEHAVIORISMUS 1.
BEHAVIORISMUS 1.
BEHAVIOR=chování
– je to směr v psychologii, chápeme ji jako VĚDU O CHOVÁNÍ
– datum vzniku se udává rok 1913, kdy byl uveřejněn článek J.B.Watsona – „Psychologie z hlediska behavioristy“
– po nedlouhých záporných názorech se B.prosadil = stal se nejvlivnější a nejrozšířenějším směrem v psychologii
– navazoval na TRADICE AMERICKÉHO PRAGMATISMU
PŘEDCHŮDCE B.= 1908 – McDougall, 1907 – v Evropě ruský psychiatr Bechtěrev
Bechtěrev + Watson; zaútočili na psychologii jako VĚDU O VĚDOMÍ a na její zákl.metodu INTROSPEKCI.
– zabývají se studiem učení a pokouší se aplikovat výsledky a metody této disciplíny na poruchy lidského chování. Vychází především z pozorovatelných a experimentálně zachytitelných vztahů mezi PODNĚTEM = stimul a reakcí.
– Watson tvrdil, že člověka je třeba studovat co říká a činí v určité situaci, na studium VNITŘNÍCH PSYCHICKÝCH DĚJŮ je nutné rezignovat a to z důvodu jejich subjektivnosti.
Psychologie musí být založena na objektivním zkoumání, které je KONTROLOVATELNÉ, jehož poznatky jsou kontrolovatelné.
Behavioristé = se omezují na experimenty se zvířaty a v sociální psych.na modelování sociálních situací
– dále B.pokračoval ve stopách Lockova empirismu (G.W.Allport), protože rozvinul výzkum UČENÍ, interpretoval lidskou osobnost jako systém zvyků.
