9.4. Integrita Já
Pro duševně zdravého člověka v bdělém stavu je prožitkově samozřejmé, že jeho psychika tvoří víceméně harmonický, jednotný celek. Běžně si neuvědomujeme, že tento celek je konstrukcí vybudovanou v prvních letech života a že není samozřejmý. Člověk introspektivně vnímavý dobře ví, že ve chvíli konfliktu mezi různými přáními je jeho vnitřní jednota oslabena, podobně jako ve snu. Ve chvíli, kdy jsme učinili důležité rozhodnutí nebo složili závažný slib, prožíváme naopak integritu (a také kontinuitu) Já zvlášť silně. – Ve změněném stavu vědomí může člověk s pevnou strukturou osobnosti prožívat částečnou dezintegraci Já jako zajímavé dobrodružství, protože ví, že je dočasná. Pro duševně nemocného představuje však dezintegrace Já hrozbu budící silnou úzkost.
