ASERTIVITA
ASERTIVITA
Asertivita = schopnost spontánně a klidně vyjádřit svoje vlastní myšlenky, pocity a potřeby způsobem, který neponižuje ani nás, ani nikoho druhého.
Potíže mluvit otevřeně má mnoho lidí (tento problém bývá nazýván nesmělostí, stydlivostí, pasivitou apod). Takový člověk mívá sice na jazyku vhodnou odpověď, ale nedokáže ji říci v pravý čas na pravém místě té pravé osobě.
Malou asertivitu charakterizují některé hlavní rysy:
– člověk se nemá rád a je přesvědčený, že ho nemají rádi ani jiní
– mívá problémy se získáváním a udržováním přátel
– svoji samotu a osamělost prožívá jako velmi nepříjemnou
– zvlášť nepříjemně se cítí s osobou opačného pohlaví a ve styku s autoritou, nadřízenými, někdy i vrstevníky
– žije v přesvědčení, že každý na něm jeho vnitřní napětí vidí, a proto se vyhýbá kontaktům s lidmi
– díky nepříjemným pocitům se hůře soustřeďuje a je nerozhodný, mívá dojem, že si nic nepamatuje
– jeho kolísavé nálady jsou doprovázeny poruchami psychofyziologických funkcí (pocení, bolesti hlavy, bušení srdce, žaludek „na vodě“, zácpa, průjem apod.)
– nedostatečná schopnost sebeodhalení
