Adler, Jung

Adler
– považuje nevědomí za důležité, ale pro lidský vývoj není důležitý sexuální pud, ale životní cíl
– 2 potřeby:

1. potřeba začlenění
2. potřeba uplatnění
– pokud jedna z potřeb není naplněna – neuróza
– čl. je společenský
– veškeré jednání je určeno cílem, kterým je převaha, moc, přemožení druhého
– pocit méněcennosti – potřeba kompenzace; pokud je kompenzace neúspěšná – neuróza (zamezí tomu, aby komplex na čl. působil destruktivně)
– význam raného věku (jako Freud), ale zaměřuje se na tzv.rodinnou konstelaci (úplnost, sourozenci)

Jung
– analytická psychologie
– hl.úkol PT je objasňování nevědomých skutečností
– kompenzační fce.snů – z nevědomí se dostanou určité skutečnosti do vědomí
– komplementarita (vše, co probíhá mezi dvěma extrémy) – např. extroverze x introverze – úplně čistý typ neexistuje (nebo minimálně) – vždy se přibližuje k extroverzi (introverzi) – říkáme, že je „převážně extrovertní“
– jeho postoj k člověku je optimističtější než u Freuda
– člověk je bytost přirozeně náboženská
– 1.pol. života je extrovertní (probíhá socializace)
– 2.pol. života směřuje k interakci všech složek (seberealizace)

– všímá si osob středního a starších věku
– orientuje se na subjektivní prožitky, fantazii, sny, mytologii, náboženství…., protože zde nalézáme řadu věcí z nevědomí
– kolektivní nevědomí – zkušenosti celého lidstva a kultury
– archatypy – nevědomé obrazy a vzorce, ve ntrých se nevědomí projevuje